Historické jádro i obchodní centrum – Záhřeb
Hlavní město Chorvatska ve své historii ve dvacátém století po rozpadu Rakousko – Uherska hostilo sněm jihoslovanských národů padlého mocnářství, který rozhodl o vytvoření jednoho státu – Království SHS. Záhřeb se stal sídlem Sávské bánoviny na dlouhých deset let a za druhé světové války pak sídlem ustašovského státu.
V meziválečném období Záhřeb čítal okolo 185 tisíc lidí a až socialistická Jugoslávie z něj udělala opět hlavní město Chorvatska. Byl vystavěn „Novi Zagreb“ – sídliště u řeky Sávy a město začalo znovu žít, růst a světově se prezentovat. Tak například akce Univerziáda z roku 1987 čítala 6423 sportovců ze 122 zemí světa. Za balkánské války byl sice Záhřeb bombardován, ale ne vážně poškozen a v současné době má jen na předměstí okolo milionu obyvatel.
Od historie Záhřebu k jeho charakteru
Hlavní město tvoří základní historické jádro, Horní město (Gradec) a Dolní město (Kaptol), přičemž Gradec patří k nejlépe zachovalým historickým centrům země. Středověký Kaptol s gotickou katedrálou je dnes nejživější částí Záhřebu, Dolní město vzniklo právě mezi nádražím a historickými městy.
Až po druhé světové válce k nim přibyl „Nový Záhřeb“, již zmíněné sídliště na pravém břehu řeky Sávy. Dolní město je i obchodním centrem s velkými náměstími, plnými rušných tříd. Historicky významnější je však Gradec – Horní město, kde sídlí chorvatská vláda, parlament a gotický kostel Sv. Marka s národními erby na střeše z barevných glazovaných tašek. Gradec i Kaptol nakonec spojuje Kamenná brána („Kamenita vrata“) s poutní svatyní a obrazem Panny Marie, vybudovaná ve 13. století.
Tento obraz dokonce odolal požáru v roce 1731 a kromě výše zmíněné Kamenné brány Gradec i Kaptol spojuje rovněž lanová dráha, která je více než sto let stará. Její trasa je dlouhá šestašedesát metrů a jízda ve slavných modrých kabinkách netrvá ani minutu.
Flickr (Dennis Jarvis)
