Ostrov Rab: Zdravé ovzduší s mnoha zátokami a zálivy

Ostrov Rab leží ve vnitřním pásu Kvarnerského souostroví. Zaujímá plochu 93,5 kilometrů čtverečných a je považován za jeden z nejlákavějších ostrovů na Jadranu. Vysoký hřeben Kamenjaku sahá do výše 408 m a chrání větší část ostrova před severovýchodními větry z pevniny.

Ostrov je kopcovitý, porostlý makchií a duby. Pobřeží je členité s mnoha zátokami a zálivy. Má mimořádně zdravé ovzduší, které je bezprašné a prosycené mořskou solí. Na ostrově svítí slunce celkem 2499 hodin v roce.

Historie ostrova

Prvními obyvateli ostrova byli nejdříve Liburnové a od 2. století před naším letopočtem byl ostrov ovládán Římany, kteří si zde pro příjemné prostředí a přitažlivou scenérii začali stavět svá letní sídla. V roce 1409 byl Rab prodán Benátkám spolu s Dalmácií a zůstal pod jejich vlivem do roku 1797. V letech 1449 – 1456 byl však postižen morovou epidemií, která drasticky snížila počet obyvatel. Po pádu Benátek zde bylo krátké období pod vlivem Rakouska, než přišli v roce 1805 Francouzi. Po porážce Napoleona 1913 se stal Rab součástí rakouského teritoria a po pádu Rakouska-Uherska v roce 1918 se stal Rab součástí Chorvatského království až do okupace italskými vojsky 1941. Ostrov byl osvobozen 1945 a stal se součástí poválečné Jugoslávie.

Island Of Rab Island Croatia Sea Adriatic Sea

Město Rab

Nejstarší osídlení ještě před římským dobytím se nacházelo na jihovýchodním výběžku poloostrova, dnes nazývaném Kaldanac. Na tomto úzkém poloostrově pak vyrostlo středověké město, jehož největší rozkvět nastal v 11.-15. století. Slibný vývoj však skončil násilným panstvím Benátek. Ovšem úplně největší úpadek nastal po ničivé epidemii 1449 – 1456, kdy se město téměř vylidnilo. Oživení přinesl až počátek 20. století. Město získalo statut lázní a Rab začal získávat pověst příjemného letoviska a klimatických lázní. Nová zástavba zabírá přilehlou pevninu.

Oznámkuj

ČTĚTĚ TAKÉ...