Chorvatské ostrovy – Arta Velika

Ostrov Arta Velika najdeme severozápadně od Murteru. Správně také patří pod obec Murter-Kornati, kde je ve skupině 14 ostrovů a ostrůvků rozkládajících se kolem severozápadní poloviny ostrova Murter největším ostrovem.

640px-Kroatien_Primosten_südlich_SibenikJinak jde o součástí Šibenického souostroví, samotné město Šibenik je odsud 30 km na jihovýchod. Abychom byli dál přesní, jde o Šibensko-kninský kraj (župu) v jižní části Chorvatska, 220 km jižně od hlavního města Záhřebu. K nejbližší pevnině to je pouhých 660 metrů, tedy k poloostrově vybíhajícímu z Přírodního parku Vranské jezero. Jde o pevninskou šiji, která Vranské jezero odděluje od moře. Nejbližším větším městem je Pakoštane, 5 km severozápadně, do Zadaru pak dál 34 km. Nejbližším větším přístavem je Vrgada, 2,3 km západně na stejnojmenném ostrově, na pevnině je nejbližší osadou Drage 2,6 km severně.

Arta Velika je obklopená několika menšími ostrovy a skalisky, je to zejména Arta Mala na 0,39 km² a s výškou 79 m. Jižně od obou ostrovů z moře ční tři skaliska, Gubavac Veli, Gubavac Mali a podlouhlý Prišnjak Mali. Dále jihovýchodně pak ve vzdálenosti asi jeden kilometr můžeme objevit ostrůvek Radelj o rozloze 0,54 km² a výšce 66,4 m. Na sever a severozápad jsou ještě dva ostrůvky, Arctica Vela a Mala Arctica nebo-li Ula.

Doprava

Na ostrov není žádná pravidelná doprava, jen tedy soukromě vlastní lodí nebo najatým člunem. Na pobřeží ostrova není žádný přístav, jen malé soukromé molo při severovýchodním pobřeží. Vcelku vhodná zátoka na kotvení, ale bez zabezpečení, je na západní straně ostrova, otevřená ale k jihozápadu.

Příroda

Vápencový ostrov je vyšší částí vynořujícího se podmořského skalního hřbetu, který se táhne ve směru od severozápadu k jihovýchodu, zde ostrovem Arta Velika vlastně končí a klesá pod vodní hladinu. Jihovýchodně ale na něj navazují další menší ostrůvky, výše zmiňované, a hlavně dále ostrov Murter. Hřeben se ale na severozápadě opět vynořuje po sedmi kilometrech a vytváří velké ostrovy Sit, Ugljan a další v tomto směru.

Rozloha ostrova je 1,27 kilometrů čtverečních, délka skalnatého pobřeží měří 5.531 km. Na první pohled ostrov tvoří dvě výšiny, uprostřed jakoby přeštípnuté dvěma mělkými zátokami proti sobě. V ose SV – JZ je ostrov dlouhý 2 km, v nejužším místě napříč jen 250 metrů, nejvíce pak v jižní části asi jeden kilometr. Nejvyšším bodem ostrova je vrchol Vela hlavou (Velika Glava) vysoký 95,4 metrů nad hladinou moře, jinde je uváděná výška jen ale 78 metrů. Povrch ostrova je skalnatý, ale vetšinou zalesněný. Plochá část na jihovýchodě se také hospodářsky využívá, ale spíš se využívala.

Ostrov má mírné podnebí s průměrnou teplotou 15 °C, nejteplejším měsícem je červenec s 26 °C a nejchladnějším únor s 6 °C. Dešťových srážek bývá v průměru 1,444 milimetrů za rok, nejdeštivějším měsícem je září s 216 milimetrů deště a nejsušším pak srpen s 40 mm deště.

Osídlení

Ostrov sice nemá historické osídlení, ale archeologický výzkum v okolí dokázal čilý ruch ve starověku. Nacházejí se tu římské amfory, ale i keramika z dalších období. Předpokládá se, že nejintenzivnější doprava v této oblasti byla od 4. do 7. století našeho letopočtu. Nacházejí se i doklady o životě ve středověku, ovšem bez viditelných známek na ostrově. Dnes je ostrov také neobydlen, jen v jihovýchodní části stojí chatka, ke které patří i výše zmíněné malé přístaviště.

Cestovní ruch

Ostrov není turisticky a ani rekreačně využívaný. Občas při pobřeží někdo zakotví, aby vystoupal na zdejší výšiny a mohl se obdivovat kráse Jadranu.

Oznámkuj

ČTĚTĚ TAKÉ...