Chorvatské ostrovy – Sv. Marko

Ostrov Svatého Marka je z těch nejmenších chorvatských ostrůvku asi nejznámější. Není to tím, že by něčím vynikal, ale proto, že po něm vede most spojující ostrov Krk s pevninou, resp. se známou pobřežní magistrálou E 65 (D8).

Jde o nejsevernější z ostrovů v zálivu Rijeky v přední části oblasti města Kraljevica v Kvarnerském zálivu. Od pevniny ho odděluje Tihalský průliv široký asi 450 m, od pobřeží Krku zase Burninský průliv široký asi 160 metrů. Od jižního cípu ostrova na západ se nachází malý ostrůvek Selehovac.

Doprava

Na ostrov nevede žádná doprava s tím, že by se zde zastavovala. Lze se sem jednoduše dostat snadno automobilem. Problém je však v tom, že se tu na mostě dá zastavit jen na malých parkovištích na vjezdu a při výjezdu z ostrova. Pak se lze po ostrově projít.

Délka mostu se udává různě podle toho jak se měří, takže se můžeme setkat s mírami 1309 až 1430 metrů. Je však dáno, že stavba byla zahájená v roce 1976 a svému účelu slouží od roku 1980. Za průjezd je ale vybíráno mýtné, a to jen na příjezdu. V případě silného větru může být most ale uzavřen. Most byl vybudován z armovaného betonu a má dva elegantní obří oblouky, rozpětí většího je 390 m, menší oblouk má rozpětí 240 m, výška většího oblouku nad mořskou hladinou je 65 m, menšího oblouku pak 55 m. V tělese mostu je ještě uloženo vodovodní potrubí, elektrické rozvody, telefonní kabely a ropovod.

Příroda

Ostrov je tvořen vápencem, a má tvar, který někomu připadá jako trojúhelníkový, pro jiného jde o čtverec s protaženou jednou stranou. Na mapě či satelitních snímcích nám pak může připomínat leccos, hlavu E.T. či kance, palici či kyj a podobně. Ostrov je protáhlý ve směru severozápad – jihovýchod v délce 1,4 km, na šířku pak od úzké jižní části po širší severní od 270 do 815 metrů. Ostrov je plochý na severozápadě a postupně stoupá v užší části do výšky 104 metrů nad mořem, vrcholu se říká Hlava (Glava). Východní a jihozápadní pobřežní svahy jsou strmé a nepřístupné, zatímco severozápadní břehy jsou od moře snadno přístupné.

Horní části ostrova připomínající útes je takřka holá s ojedinělými keříky či řídkou trávou, na nižších polohách je zeleně více, ale i tak na úrovni suché stepi. Přesto je zvláštností, že na ostrově najdeme tři vzácné rostlinné druhy, endemity. Jsou to Markova voskovka (Marek Vishik – Cerinthe smithiae), Rijecká kostřice (Rijeka kostris – Senecio Fluminensis ) a Rijecký bodlák (Carlina fiumensis).

Rozloha ostrova je 0,706 km², délka pobřeží je 3,89 km.

Osídlení

Vzhledem k důležité dopravní poloze mezi pevninou a ostrovem Krk a pro navigaci v Rijeském zálivu je ostrov znám již od starověku jako Almis, a ve středověku jako Omiše. V současné době je nejvíce známý, jak jsme již psali, pro skutečnost, že přes jeho jižním svahu přechází most na ostrov Krk. Ostrov není osídlen, nestojí zde mimo zařízení mostu žádný ani sezonní objekt. Na severovýchodním cípu zvaném Brodac je však maják, jehož světlo je v noci vidcět až do vzdálenosti asi 9 km.

Administrativně ostrov patří do obce Omišalj v okrese Primorje-Gorski Kotar (venkov).

Cestovní ruch

Ostrov mimo spojení s Krkem není pro cestovní ruch využíván. Ostrov je sezónně a jen nepravidelně obýván rybáři a případnými turisty. Pokud jde o most, je na něm tak velký ruch, že se do budoucna počítá s tím, že bude na Krk postaven most nový. Měl by stát ale o několik set metrů východněji od stávajícího. Jeho konečná podoba není dosud zpřesněna, ale je již dnes jasné, že nepůjde o stavbu z betonu, ale o ocelovou konstrukci.

Chorvatské ostrovy – Sv. Marko
Oznámkuj

ČTĚTĚ TAKÉ...