Osijek

Správní středisko Slavonie leží uprostřed úrodné nížiny. Toto průmyslové centrum s univerzitou a životem kypící středoevropské město tvoří tři části – Pevnost, Dolní město a Horní město. Všechny jsou navzájem propojené třemi širokými třídami. Město vzniklo v roce 1786 jejich sloučením. Díky své poloze u řeky Drávy hrál Osijek odjakživa strategickou roli. V roce 1806 mu císař František I. udělil titul svobodného královského města.

V roce 1991 po vyhlášení nezávislosti Chorvatska, muselo déle než rok čelit bombardování ze strany jugoslávské armády a podstatná část historického jádra utrpěla značné škody. V roce 1995 byl Osijek osvobozen a od roku 1998 opět připadá Chorvatsku.

K jeho pamětihodnostem patří především opevněné centrum. V občanské válce naštěstí příliš neutrpělo, a proto si zachovalo barokní vzhled, charakterizovaný na tehdejší dobu neobvykle strohými liniemi. Skromnou výzdobu lze přičíst faktu, že budovy byly navrženy pro vojáky a úředníky.

Náměstí Sv. Trojice v centru historické části zvané Tvrda, vymezují různé barokní domy, včetně budovy strážnice s hodinovou věží z 18. století a objektu, v němž sídlilo hlavní velitelství Slavonské hranice. Srdce městského života pulzuje na hlavním náměstí Horního města. Ztělesňuje moderní tvář Osijeku a bylo vytvořeno mezi druhou polovinou 18. století a počátkem 19. století. Nachází se zde bezpočet obchodů, barů a restaurací.

Ve východní části města stojí stará radnice, kde je od roku 1946 umístěno Muzeum Slavonie.

Dalšími zajímavými stavbami v Osijeku je kostel sv. Kříže a kostel sv. Michala.

Hlavní tepnou města je Evropská třída, která spojuje Pevnost s Horním městem. Protíná některé z městských parků, včetně parku Kraj´´lja Držislava, kde se nachází působivý pomník padlých vojáků 78. pluku.

Za zhlédnutí stojí i Galerie výtvarných umění, nebo kostel a klášter sv. Jakuba či kostel sv. Petra a Pavla, či chorvatské národní divadlo, jehož budova byla pojata v maurském stylu.