Mljet

Údajně jeden z nejkrásnějších ostrovů Jadranu. Údajně bájný Homerův ostrov Ogýggia, kde Odysseus nedobrovolně strávil sedm let svého života u nymfy Kalipsó. Na jihodalmatském, nejzalesněnějším jadranském ostrově, spadajícím pod Dubrovnicko-neretvanskou župu, se na západě z velké části (54 km2) rozkládá zpoplatněný národní park Mljet, založený 12. listopadu 1960.

4Vstup do národního parku je možný na třech místech – Crna klada, Pomena nebo Polače. Zpoplatněné je také zapůjčení člunů na vesla, kterému se nevyhnete, pokud chcete vplout na jezero. Jachtám totiž „vstup“ není povolen. V místě národního parku se nachází také Velké a Malé jezero, která jsou vlastně hlubokými krasovými dolinami, zalitými mořem, které do nich proniká průlivem Soline, kdy zde při přílivu a odlivu vzniká silné proudění, které už v dávné minulosti využívali mniši k pohonu mlýnů.

Lesy pokrývají 72 % plochy ostrova (rozloha ostrova je 100 km2), nejvyšším bodem je Veliki grad (514 m. n. m.). Ostrov Mljet je dlouhý 37 km a široký 3 km, „vlastní“ zhruba 1240 obyvatel, kteří žijí v osadách (kdy nejznámější je Sobra, a to možná proto, že jako jediná na tomto ostrově disponuje čerpací stanicí pro auta i lodě. Na jih od tohoto ostrova je již otevřené moře.

Nelze opomenout chloubu ostrova, kterou je pěstování populární vinné révy, jižního ovoce, olivovníků a léčivých bylin. Další chloubou Mljetu jsou slanosladká jezera (která jsou ve skutečnosti mořskými lagunami), dále ona bujná vegetace (kdy nejcennější jsou borové lesy, dubové porosty a cedrové háje na severozápadě ostrova), členité pobřeží, jeskyně (Odysseova jeskyně, jeskyně Jama, anebo tisíc metrů dlouhá Movriča), stezky (Sv. Pavla, Odyssea a Cousteaua), útesy a ostrůvky (Glavat, Kobrava, Ovrata, Pomeštak, Tajnik, u Pomeny a u Polače Moračnik).

Fauna by stála za samostatnou kapitolu. Mljet se může pochlubit jeleny a divočáky, anebo roztomilou šelmou „promyka mungo“, nasazenou ve 20. století k vyhubení jedovatých hadů, kteří dnes již ostrov téměř neobývají, ovšem oněch promyk je požehnaně. S hady se pojí legenda o ztroskotání sv. Pavla na ostrově Mljet, na jeho cestě do Říma. Zde jej měl uštknout had, ovšem uštknutí sv. Pavlovi nějak neuškodilo. Dalšími zvířátky tohoto ostrova bývali tuleni středomořští. Ti byli rybáři a zemědělci pronásledováni jako údajní škůdci rybářských sítí a úlovků a vinohradů, a nakonec jimi byli také vyhubeni. Jedná se o nejvíce ohrožený živočišný druh ve Středomoří…

 

Mljet
Oznámkuj

ČTĚTĚ TAKÉ...