Chorvatsko v číslech
Též po staru Charvátsko, v rámci Jugoslávského království – Chorvatská bánovina, chorvatsky od června 1990 – Republika Hrvatska a anglicky – Republic of Croatia. Vznik země se datuje na 25. června 1991 po rozpadu Jugoslávie. Hlavní městem této parlamentní republiky je Záhřeb (čítající zhruba 800 tisíc obyvatel).
Prezident Ivo Josipovic (také vysokoškolský pedagog, právník a hudební skladatel) by Vás mohl poučit o geografii a základních informacích o Chorvatsku, kdy umístění této země je v pomezí střední a jižní Evropy a jejím sousedem je Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, a také Černá Hora. Rozloha „Charvátska“ činí 56 542 kilometrů čtverečních, celkový počet obyvatel pak je 4 290 612, z toho se jedná o 90 % Chorvatů (0,32 % Čechů). Pokud se bavíme o složení obyvatelstva podle náboženství, převládá římskokatolické z 90 %, ortodoxní křesťané 4,44 %, islám pak dělá pouhých 1,3 %.
Chorvatsko je členem:
OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) – od 24. 3. 1992
OSN – od 22. 5. 1992
Rady Evropy – od 6. 11. 1996
WHTO – od 30. 11. 2000
NATO – od 1. 4. 2009
EU – až od 1. 7. 2013
Od roku 1992 se také tato země dělí na 21 vyšších územně správních celků, tzv. „žup“, ty se dále člení na „opčiny“, což jsou základní jednotky územní samosprávy:
-
Záhřebská župa
-
Krapinsko-zagorská
-
Sisacko-moslavinská
-
Karlovacká
-
Varaždinská
-
Koprivnicko-križevecká
-
Bjelovarsko-bilogorská
-
Přímořsko-gorskokotarská (ostrov Cres, Krk, Rab)
-
Licko-senjská (ostrov Pag)
-
Viroviticko-podrávská
-
Požežsko-slavonská
-
Brodsko-posávská
-
Zadarská (ostrov Dugi otok, Ugljan, ostrovy Kornati)
-
Osijecko-baranjská
-
Šibenicko-kninská
-
Vukovarsko-sremská
-
Splitsko-dalmátská (ostrov Brač, Hvar)
-
Istrijská
-
Dubrovnicko-neretvanská (ostrov Korčula, Mljet)
-
Mezimuřská župa
-
a Záhřeb
Ostrovů má Chorvatsko 78. Dále 524 ostrůvků a 642 útesů, ale informace jsou nepřesné, protože samo Chorvatsko „neví, co má“. Nejnavštěvovanějšími destinacemi jsou božské ostrovy Kornati, Pakleni, olivový ostrov Cres, Brač, Brijunské ostrovy, Dugi otok, „levandulový“ Hvar, Korčula, největší chorvatský ostrov Krk, Mljet se svým národním parkem a slanosladkými jezery, Pag, Rab a Ugljan.
