Národní parky
V Chorvatsku jsou s výjimkou skalnatých velehor zastoupeny snad všechny evropské krajinné typy. Najdete zde mimořádně členité mořské pobřeží, zalesněné horské hřebeny, zvlněné pahorkatiny, nedotčené pralesy, říční údolí, vápencová území se skalními hřebeny, kaňony, jeskyně, krasové řeky, lužní lesy, louky, rašeliniště a bažiny. Po rozpadu Jugoslávie připadlo osm z jejich Národních parků Chorvatsku. Jejich celková plocha představuje 472 km² na souši a plochu 324 km² zaujímají ostrovní národní parky.
Národní park Risnjak, tvořený pohořím Gorski kotar severně od Rijeky, nabízí chráněný krajinný ráz s typickými krasovými jevy, komplexní charakter původního lesního porostu s bylinným patrem a faunou. V Národním parku Paklenica v severní Dalmácii v pohoří Velebit, které je rovněž Národním parkem, jsou chráněny estetické a geomorfologické hodnoty a také pestrá flóra s četnými endemity a zajímavá fauna.
V jižní Dalmacii byl vyhlášen Národním parkem ostrov Mlijet. Důvodem jsou jeho geologické zvláštnosti, bohatá flóra a fauna a také neporušený krajinný ráz. Na Kornatských ostrovech v severní Dalmácii lze obdivovat nedotčenou přírodu, neporušený podmořský svět, pestrou paletu různorodých ryb i ostatní mořské fauny, zrovna tak labyrinty vápencových a křídových ostrovů a průzračné vody Jadranu kolem nich.
Brijunské ostrovy jsou bohaté na středomořskou a subtropickou vegetaci, archeologické památky a další hodnoty souostroví, které bylo v dobách Jugoslávské federace veřejnosti nepřístupné díky tomu, že se zde rekreovaly politické a společenské špičky tehdejší Jugoslávie, které zde hostily vedoucí představitele jiných států.
Nejznámějším Národním parkem jsou zřejmě Plitvická jezera v oblasti Lika. Tento přírodní klenot byl zapsán na seznam UNESCO, mezi nejcennější přírodní hodnoty ve světovém měřítku. Chrání se zde hodnoty mimořádného krasového celku, ojedinělá vegetace i bohatá fauna. Z podobných důvodů vznikl i Národní park Krka, který se rozprostírá po celé délce krasové řeky Krka ve střední Dalmácii.
