Vis
Vis je jedním z velkých chorvatských ostrovů, který je ale nejméně známý. Je to dáno hlavně tím, že v letech 1944-1991 byl základnou jugoslávského námořnictva a stejně jako například Lastovo byl cizincům nepřístupný.
Přitom je tato vápencová skála zajímavá z několika důvodů a na své si tu přijde téměř každý. Milovníci antických památek vědí, že Vis je nejvýznamnější řecká osada na Jadranu, z níž byly založeny např. Solin nebo Trogir. Znalci moderních dějin si vybaví bitvu u Visu, v níž rakouský admirál Tehetthoff v červenci 1866 porazil italské námořnictvo, ale po porážce u Hradce Králové to stejně nebylo moc platné. Na své si tu přijdou i ti, kdo mají rádi dobré víno. Známé jsou odrůdy plavac, vugava či opolo. Okolí ostrova je plné ryb, což oceňují sportovní rybáři. A pokud jde o rekreaci u moře, jsou zde pláže, které nejsou přelidněné turisty tak, jako ve známějších destinacích.
Ostrov Vis byl jistý čas hlavním městem Jugoslávie. V r. 1944 tu totiž na osvobozeném území sídlil maršál J.B.Tito a na téměř každé významnější budově ve městech Vis a Komiža jsou pamětní desky informující o umístění některého významného úřadu. Samotný Tito ale raději pobýval v jeskyni v centrální části ostrova, dnes zvané Titova špilja, zpřístupněné veřejnosti.
Osadě Vis Italové říkali Porto San Giorgo, ve skutečnosti ale nešlo o jednu, ale dvě chorvatské vesnice, zvané Luka (tj. Přístav) a Kut (kout), což celkem přesně vystihuje jejich ráz. Skutečně se totiž nachází okolo krásného přirozeného přístavu. Obě části mají především renesanční a barokní ráz. K těmto slohům, případně jejich směsi, se řadí i všechny tři zdejší kostely, stejně jako několik městských paláců. Na levém břehu zátoky stojí Česká vila – někdejší sídlo rodiny Topičů, později hotel populární zejména mezi turisty z tehdejšího Československa.
