Chorvatské ostrovy – Lopud

Ostrov Lopud o ploše 4,63 km2 patří jako druhý největší mezi sedmičku Elafitské ostrovy, které jsou součástí jihodalmatské ostrovní skupiny. Lopud leží asi 8 km severozápadně od Dubrovníku, ale jen necelé 2,5 km jihozápadně od kontinentálního pobřeží u osady Trsteno přes Koločepský průliv (Koločepski kanal).

Od ostrova Koločep je Lopud oddělen Koločepskou úžinou (Koločepska vrata) a od Šipanu Šipanskou úžinou (Šipanska vrata). Kolem jsou pak menší ostrůvky, spíše skaliska.

Doprava

Ostrov Lopud má lodní spojení s Dubrovníkem buď přímo nebo s mezizastávkou na ostrově Koločep. Linky z Lopudu míří i na další sousední ostrov Šipan do přístavu Sudurad a Šipanskou Luku. Z Dubrovníku sem většinou jezdí rekreanti na jednodenní výlety. Na Lopudu není ale žádný automobilový provoz a dokonce sem nezajíždějí ani trajekty.

Příroda

Nejvyšším bodem ostrova je vrchol Polačica o výšce 216 m nad mořem. Délka ostrova je 4,6 km. U letadla ostrov připomíná tvarem motýla, když na severozápadě se do něho zakusuje velký Lopudský záliv (Lopudski zaljev) s městečkěm Lopud, což je jediná obec na ostrově i přístav. Druhý velký záliv na jihovýchodě se jmenuje Šunj s písečnou pláží, jednou z nejkrásnějších na celém Jadranu. Ostrov pokrývají borovicové lesy a porosty maquis. Najdeme zde ale i mnoho palem, olivy a vavřín (bobkový list).

Severovýchodní strana ostrova tvoří skalnatý a proto těžko přístupný břeh, ale jinak má ostrov celkem 1,2 km písečných pláží. Na severozápadní straně Lopudu je útes Sveti Mihajlo.

Lopud je velice slunný ostrov a má také vlastní zdroje pitné vody, proto je pokrytý hustě stromy, keři, rostlinami a palmami, rostou zde proto i cizokrajné rostliny. V parku, který byl v 19. století zahradou, můžeme proto spatřit bambusy a kaktusy. Středem ostrova se táhne úrodné vápencové polje, kde se pěstuje vinná réva, olivovníky a jižní ovoce. Zdejší olivový olej je dle odborníků vedle šipanského nejkvalitnější v Chorvatsku. Zdejší bohatá flóra přispívá k oblibě ostrova.

Osídlení

Ostrov je podle archeologických nálezů obydlených po tisíce let, jsou zde pozůstatky po Ilyrech, po starověkém Řecku, Římanech a prvních Slovanech. Křesťanství zde zapustilo kořeny již v době římské, jsou zde zbytky předrománských kostelů a pak chorvatských kostelů a kaplí z 9. a 10. Století (sv. Marie, sv. Eliáš, sv., Jan Baptista, sv. Petr, sv. Mikuláš). Ostrov byl historicky součástí Dubrovnické republiky a byl od roku 1457 jedním z hlavních regionálních center s vlastní lodní flotilou apod. Zemětřesení v roce 1667 takřka vše zničilo, město Lopud téměř srovnalo se zemí a význam ostrova značně poklesl. Po ostrově stojí celkem 36 kostelů a opuštěný františkánský a dominikánský klášter. Na nejvyšším místě ostrova stojí španělská pevnost Sutvrac z roku 1563, je odsud výhled na Lopud a další Elafitské ostrovy, na část dubrovnického pobřeží a kopce nad ním.

Městečko Lopud je jedinou obcí na ostrově, je zde přístav, který je oblíbeným výletním cílem. Leží v široké Lopudské zátoce na západním pobřeží ostrova, zátoka má i velmi vyhledávanou pláž. Výstavba městečka byla ovlivněná Dubrovníkem, ale ze staré výstavby se dochovalo jen málo, a to palác rodiny Djordjić-Mayneriů na nábřeží s krásným parkem. Zřícenina je i z pevnosti na poloostrově při vjezdu do přístavu. Obnovený je ale kostel Nejsv. Trojice (Sveto Trojstvo) ze 16. a 17. století.

V místě je malé muzeum, vysoko nad zátokou Šunj na jihovýchodním pobřeží ostrova stojí mariánský poutní kostel Gospa od Šunja z 12. a 17. století.

Cestovní ruch

Dnes je ekonomika ostrova postavená na cestovním ruchu a s ním se pojící služby jako pohostinství ubytování apod. Zdejší lidé však přesto vyplouvají na rybolov, věnují se zemědělství a vinařství.

Ve městě Lopud stojí několik hotelu, nejslavnější je luxusní hotel Lafodia. Najdeme zde i četné restaurace a bary.

Na Lopud se na dovolenou vydávají ti, kteří mají rádi klidnou dovolenou, přírodu, trochu pohybu, dobré jídlo a sklenku dobrého vína, a to vše za velmi dobrou cenu.

Historicky největší slávu ostrov získal mezi světovými válkami, kdy zde již byly hotely a penziony, často sem zajížděl i nás básník Viktor Dyk, který zde v roce 1931 v zátoce Šunj našel i svou smrt. Připomíná ho tu i jeden pomník.

Levné ubytování u Dubrovníku