Oblíbená chorvatská města – 5. díl
Seznamte se s chorvatskými městy, které jistě budou alespoň průjezdním místem vaší trasty na cestě k moři do oblíbené destinace Chorvatska. Některé z nich nabízejí zajímavé turistické body, které stojí k vidění. Jiné mají bohatou historii v rámci své dlouhé existence.
LUDBREG
Varaždinská župa v sobě ukrývá městečko Ludbreg, které má osm tisíc obyvatel. Náleží mu dvanáct vesnic – Apatija, Bolfan, Čukovec, Globočec Ludbreški, Ludbreg, Poljanec, Segovina, Selnik, Sigetec Ludbreški, Slokovec a Vinogradi Ludbreški.
LEPOGLAVA
I Lepoglava má okolo osmi tisíc obyvatel a náleží ji patnáct vesnic. Lepoglava byla sídlem barokního kláštera i mnichů řádu paulínů. Významnou pamětihodností je například kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie s křížovou chodbou.
Dnes je město známé především díky věznice, ve které byl vězněn Josip Broz Tito – jugoslávský prezident.
Lepoglava zahrnuje Bednjicu, Crkovec, Donju Višnjicu, Gorniu Višnjicu, Jazbinu Višnjičku, Kamenicu, Kamenički Vrhovec, Kameničko Podgorje, Muričevec, Očuru, Viletinec, Vulišinec, Zalužje, Zlogonje a Žarovnicu.
VARAŽDINSKE TOPLICE
Necelých sedm tisíc obyvatel mají Varaždinské Toplice, kterým však nechybí oficiální webová stránka. Varaždinské Toplice mají dvaadvacet městských částí, je to Boričevec Toplički, Črnile, Čurilovec, Donja Poljana, Drenovec, Gornja Poljana. Grešćevina, Hrastovec Toplički, Jalševec Svibovečki, Jarki Horvatićevi, Leskovec Toplički, Martinkovec, Petkovec Toplički, Pišćanovec, Retkovec Svibovečki, Ruklievina, Svibovec, Škarnik, Tuhovec a Vrtlinovec.
KOPRIVNICA
Koprivnicko – križevecká župa a její městečko Koprivnica má přibližně 31 tisíc obyvatel. Jedná se tak již o opravdu větší město s rozvinutější infrastrukturou i nabídkami služeb. Žijí zde zejména Chorvati, Slovinci, ale také Maďaři, Albánci, Romové a Srbové. Místní vozidla jsou označována spojením písmen KC.
První zmínka o tomto městě je z roku 1272. V roce 1356 byla Koprivnice prohlášena za svobodné obchodní město, díky čemuž se zde začaly hromadit služby i průmysl. Později zde byly zřízeny kasárny pro vojáky a až dekret Marie Terezie přesunul armádu na jiné místo.
Zajímavostí je, že ve dvacátém století zde vznikl závod Podravky, po které v Koprivnici zůstalo také muzeum.
