Záhřeb
Záhřeb je hlavním městem Chorvatska, to asi nemusíme nikomu připomínat. Město leží z větší částí na levém břehu řeky Sávy. Od severu do města vtéká několik menších říček, jako jsou Mikulčický a Velký potok, Trnava či Bodrovac. Jejich dolní části, než splynou se Sávou, jsou často uměle změněny. Všechny ale pramení na svazích planiny (pohoří) Medvědica.
Nechceme tady opisovat složité dějiny města, ale jen připomeneme, že počátky města jsou spojeny s Čechy. Když roku 1094 maďarský král Ladislav založil zdejší biskupství, prvním biskupem byl Duh (Duch), pocházející z Čech. Byl to „muž s čestným životem, který byl poslán založit tento kostel a byl jeho kaplanem“. Jde ale osobu značně bájnou, i to jeho jméno může být jiné, jeho zápis jména třeba vychází z Ducha svatého. Jak to bylo, se asi nedozvíme, ale dnes proto můžeme obdivovat krásy tohoto vnitrozemního města přímořského státu.
Historicky Záhřeb vznikl spojením dvou měst, Záhřeb a Hradec (Gradec či Staré nebo Horní Město). Hlavním městem státu se Záhřeb stal v 16. století, ale parlament se sem dostal až ve století sedmnáctém. Hlavní rozvoj Záhřebu jako hlavního města státu nastal až v 19. století.
Město se skládá z jednotlivých čtvrtí
V Dolním hradu stojí národní divadlo, tržnice bána Josipa Jelačice, dům výtvarných umění.
Horní hrad je nejstarší částí města, vstupuje se sem středověkou Kamennou branou. Jsou zde muzea, galerie, kostely, staré domy atd.
Trnje je čtvrtí s vysokými školami a univerzitní knihovnou, koncertní síň Lisinski, autobusové nádraží a jsou zde i nová sídliště.
Maksimir je čtvrť s lesoparku a Arénou, hřištěm Dynama Záhřeb. Stojí zde klášter paulánů s kostelem, ve kterém je zázračná soška P. Marie Remetskou.
Peščenica-Žitnjak je čtvrť s mešitou a islámským centrem ale i množstvím průmyslových podniků.
Východní Nový Záhřeb je znám jezerem Bundek a Muzeem současného (moderního) umění.
Západní Nový Záhřeb je zase znám pořádáním veletrhů, je zde také závodiště, sportovní hala a obchodní centra Arena Centrum a Avenue Mali.
Trešnjevka – sever je čtvrť převážně s obytnými domy s úzkými uličkami.
Trešnjevka – jih je známá jezerem Jaru, oblíbenou destinací pro obyvatele Záhřebu.
Črnomerec má na svém území středověkou pevnost na vrchu Luksic a Rudolfovy kasárny z konce 19. století.
Horní Dubrava se začala rozvíjet z malých osad až po roce 1930, stojí zde studentské město.
Dolní Dubrava leží na místě dávného osídlení, ale malá osada se začala rozvíjet až po roku 1945, byla to hlavně výstavbou rodinných domů.
Stenjevec je znám zejména komplexem nákupního centra v Jankomiru.
Podsused – Vrapče má osídlenou zejména jižní část, na severu jsou vrchy a drobnější osady.
Podsljeme je část města na úpatí pohoří Medvědice.
Podsljeme, jehož součástí je i bývalá ves Gračani, která byla zemědělskou základnou Gradce a Kapitolu a památkou je kostel sv. Petra a Pavla Bešiči postavený z jednoho mlýna a mlýnský kámen je stále pod oltářem.
Sesvete je nejvýchodnější částí Záhřebu a skládá ze skoro 50 bývalých vsí.
Brezovica je nejjižnější částí města, stojí zde zámek Brezovica s velkým parkem.
